Rande se slečnou červenobílou
Text: Jiří „Hajnej“ Černík
Foto: Ivan „Scoob“ Bezděk, Jana Kolací
Italská Husqvarna v motosvětě v posledních letech celkem víří vody, a to nejenom tím, že s ní mocní hrají „škatulata hejbejte se“, ale i představením pár velmi zajímavých modelů. Jedním z nich je i TR 650 Terra, která se nám dostala pod ruce i další části těla k otestování.
Dle výrobce je tento motocykl určen jak na asfalt, tak i na nezpevněný povrch, jak už i název Terra napovídá.
Při první obhlídce stroje nenechá barevná kombinace člověka na pochybách, že je to Huska, protože červenobílé barvy nosí Husqvarny už šestým rokem a byť Terra pochází ze smíšeného manželství, líbivý italský design byl zachován. Výrazným prvkem jsou hranaté prolisy na bočních plastech nesoucí jméno modelu a pěkným doplňkem pak jsou hranaté koncovky výfuků, na kterých je naznačeno logo výrobce. Sedlo a vysoký přední blatník pak také napovídá, že by tahle motorka mohla mít širší pole působnosti. Ale uvidíme, výlet do okolí nejsevernějšího města republiky a trocha offroadu ukáže víc.
Skáču za řidítka a první usazení na sedlo ukazuje, že s touhle motorkou by neměl mít problém ani rider menší postavy. Výška sedla je 865 mm nad zemí, ale tuhle míru eliminuje tím, že je celkem úzké. Po zapnutí klíčku vykoná ručička otáčkoměru rozcvičku a blikající kontrolka ABS upozorní na to, že je možné ho vypnout tlačítkem na levém ovladači. Po nastartování jsem trochu zklamaný, protože velké jednoválce mívají pěkný zvuk, hlavně ty se dvěma laufy – oproti G650GS tu nehledejte žádný katalyzátor – ale tohle je takové … takové Euro. Zkrátka euronormy jsou krutější než severní vítr a i bavorák musí zpívat po bruselsku.
Když už Němec někam vyrazí, třeba do Itálie, to by bylo, aby něco někam nezasunul, a tak Terru pohání motor od BMW s objemem pro německé jednoválce už řadu let neměnným, 652 ccm. Samozřejmě jde o již dlouhé roky v BMW užívaný a průběžně inovovaný motor, který pro Husku prodělal úpravu vaček, kanálů, ventilů i výfukového systému a dostal nový kovaný píst. Úpravy tak vylepšily výkon na 58 koní a 60 Nm „krouťáku“, což se stříkačkou slibuje svižnou jízdu. Jednoválce v základu nemají rádi otáčky pod 3000 a Terra není výjimkou, na druhou stranu je motor i s pětikvaltovou převodovkou dost točivý a držet ho mezi 6-8 tisíci mu nedělá žádný problém, spíše naopak. Standardní jízdou se otáčky drží kolem pěti tisíc a rychlost okolo 110 km/h, což je na naše okresní cesty tak akorát. Akorát se na naše silnice hodí i podvozek, který je postaven z USD tlumičů Marzocchi o průměru 46 mm a centrál Sachs pak doplňuje progresivní „přepákování“ a možnost nastavení dvou poloh předpětí pružiny. Oba tlumiče mají stejný zdvih 190 mm, přičemž vidle stojí na 21 palcovém kole, které je bržděno 300 mm kotoučem a „dvoupístkem“ od Bremba a zadní centrál pak tlačí k zemi kolo 17 palcové (verze bez ABS 18 palců) s „jednopístkem“ a 220 mm kotoučem. Celé to pohromadě drží páteřový rám z ocelových profilů. Nádrž na 14 litrů paliva má sice víčko na standardním místě, ale většina je umístěna pod sedlem, díky čemuž už nejspíš nezbylo místo na jakýkoliv úložný prostor.
Více najdete v časopise Motorbike
