Nová generace hatchbacků Mini sice sází na tradiční recept zábavného svezení a funky stylu, ale zároveň nabízí i spoustu zajímavých funkcí, a hlavně velmi efektivní pohony. Ať už sáhnete po tom zážehovém, nebo po tom elektrickém. 

Pátá generace klasického třídveřového Mini už má více než rok a půl po premiéře. Na první pohled jde o evoluci generace čtvrté, jež už se také vyráběla s elektrickým pohonem. Ve skutečnosti to ale platí v zásadě jen o designu a do určité míry o modelech osazených spalovacími motory. Ty totiž skutečně z předchozí generace (F56) vycházejí. Naproti tomu elektrické varianty Cooper E a Cooper SE stojí na nové platformě s původem v Číně a reálně jde o nový vůz, jenž se také v několika ohledech liší proti spalovacímu provedení. Na první pohled byste si toho určitě nevšimli, na ten druhý ale již ano.

Foto: Martin Sznapka

A stejně tak byste patrně z naší dvojice na první pohled špatně odhadli, který vůz má spalovací motor a který je elektromobil (pokud nebudete koukat na registrační značky). Šíře nabídky různých variant a značné možnosti individualizace totiž jsou jednou ze silných stránek nové generace třídveřového Mini. Pokud budete chtít, může vaše sportovní zážehové Mini Cooper S vypadat jako nenápadné roztomilé autíčko, zatímco elektromobil může působit jako plnokrevné JCW, jak to dokazuje vůz z tohoto testu, vybavený právě příplatkovým paketem John Cooper Works. Ten je samozřejmě dostupný i pro zážehový Cooper S.

Třídveřový model vybavený spalovacím motorem si zachoval rozvor náprav generace předchozí a vnější rozměry se nijak dramaticky nezměnily. Na délku pořád měří necelé čtyři metry, na šířku 1,7 m a na výšku 1,4 m. Elektrický model je na tom podobně, ale proporce má malinko odlišné. Je kratší (–18 mm), širší (+12 mm) a vyšší (+28 mm). A také má o 31 mm delší rozvor náprav a zhruba o 2 cm širší rozchod kol. Jak už bylo řečeno, na první pohled si těchto rozdílů zřejmě nevšimnete, stejně jako toho, že elektrický model používá širší pneumatiky. Je to logické, protože jeho podvozek musí krotit mnohem větší hmotnost. Rozdíl je 320 kg v neprospěch elektromobilu.

Mini si zachovává i v této nejnovější generaci tradiční prvky designu, odkazující daleko do minulosti. Platí to jak o exteriéru, tak o interiéru. Tato klasická část je ale kombinována s nejmodernějšími technickými prvky dnešní doby. A tak například vůz nabízí možnost nastavit několik variant denního svícení a grafiky zadních skupinových svítilen, místo klíčku můžete používat mobilní telefon a po otevření dveří na vás vykoukne palubní deska s obřím kulatým OLED displejem uprostřed. Má průměr 24 cm a prvotřídní grafiku a nahrazuje úplně všechno včetně přístrojového štítu. Ten zde už není, což vyžaduje trochu zvyku. Na přání může situaci vylepšit příplatkový průhledový head-up displej. Pod displejem zůstalo pár přepínačů, kdy jeden z nich nahrazuje volič převodovky. Trochu překvapivě se u zážehové verze Cooper S řadicí páčky dodávají za příplatek a testovaný vůz je neměl. Proto také mezi naměřenými údaji tohoto testu nenajdete obvyklé pružné zrychlení na jednotlivé převodové stupně.

Foto: Martin Sznapka

Provedení interiéru závisí na tom, jakou konkrétní verzi zvolíte. Tím sportovnějším byl z naší dvojice elektromobil vybavený sportovními sedadly, zatímco zážehový Cooper S dostal světlá kožená sedadla s o něco menším bočním vedením. Interiér nabízí spoustu hravých detailů a celkově působí velmi kvalitně, občas jsou ty „hry“ ale na úkor ergonomie. Třeba různé animace na velkém středovém displeji při jízdě působí rušivě a obecně některé údaje jsou dost malé a hůře čitelné vzhledem k tomu, jak velký displej má řidič k dispozici.

Protože se bavíme o modelech Mini ­Cooper, vnitřní prostor rozhodně není tím hlavním, co by nás mělo zajímat. Místa uvnitř je skutečně málo, nicméně určité rozdíly vyplývající z odlišných vnějších rozměrů jsme přece jen naměřili. Elektrické Mini má vpředu i vzadu v úrovni loktů přibližně o 2 cm více místa. Malý rozdíl jsme také zjistili například co do prostoru zadních cestujících ve druhé řadě, ale nakonec je víceméně jedno, jestli máte pro kolena za 185 cm vysokým řidičem dva centimetry, nebo centimetry tři. Zadní sedadla jsou v každém případě nouzová. Pro zájemce o prostornější hatchback s použitelnou druhou řadou sedadel má Mini v nabídce pětidveřovou karoserii s prodlouženým rozvorem. Určité rozdíly jsme pak zjistili i co do prostoru pro hlavu, ale ty nejsou úplně relevantní, protože každý automobil měl jiná sedadla a jiné střešní okno.

V základním uspořádání je prostor pro zavazadla obou modelů víceméně stejný, když oba zástupci této řady nabízejí 210 l, respektive ložnou plochu dlouhou 44 cm a šířku mezi podběhy kolem 95 cm. Stejně tak v obou případech je k dispozici variabilní dno, jež ve zvýšené pozici zařídí rovnou ložnou plochu navazující na nakládací hranu a sklopená zadní opěradla. Pod dnem disponuje zážehové provedení ještě přihrádkou o rozměrech přibližně 38 x 86 x 13 cm. Elektromobil má pod dnem stejný prostor, ale ten zabrala elektrická technika, takže ho využít nelze, ačkoliv pro nabíjecí kabely by se velmi hodil. Největší rozdíl jsme zjistili v parametru „maximální délka zavazadlového prostoru“, kdy u SE jsme naměřili 104 cm a u benzínového S o 5 cm méně. Tento parametr měříme od hrany sklopených zadních opěradel po nakládací hranu zavazadlového prostoru. Protože v základním uspořádání je délka ložné plochy u obou vozů stejná, naměřený rozdíl zároveň znamená, že elektrické SE má také vyšší zadní opěradla.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz

Převzato z časopisu